Existují nějaké podmínky pro odběr semen černého kmínu? Na některých stránkách jsem četl o pravidlech jejich užívání, například jeden z nich říká, že byste měli sníst 7 semínek smíchaných s medem a žvýkat je se zavřenými ústy. Žádám vás o objasnění této záležitosti a také vás žádám, abyste se za mě obrátili na Alláha s žádostí o vyléčení, trpím vážnou nemocí a přísahám při Alláhu, přeji si zemřít každou minutu.
Text odpovědi
Abu Hurayrah, ať je s ním Alláh potěšen, je hlášeno, že uslyšel Alláhova posla, mír a požehnání Alláha s ním, když mluvil o semenech černého kmínu, řekl: Uzdravení z jakékoli nemoci kromě smrti (al-Bukhari No 5688, muslimské č. 2215). Je uvedena verze Al-Bukhariho.
Vědci chápali slova uzdravení z jakékoli nemoci různými způsoby. Někteří věřili, že tato slova jsou obecná a vztahují se na všechny nemoci. Jiní říkali, že to jsou obecná slova, ale znamenají jen určité nemoci.
Ibn Hadžar, kéž se nad ním Alláh smiluje, řekl:
„(Vědci) řekli, že slova ‘. jakákoli nemoc. ‘ znamenají, že semena jsou pro ně přijatelná jako léčba. Pomáhají při nemocech z nachlazení, ale ne při horkých. Ano, někdy se používají při léčbě některých suchých horkých nemocí, napomáhají rychlosti účinku vlhkých léků na nachlazení.
Al-Khattabi řekl: „(Slova) „. pro jakoukoli nemoc. “ jsou obecná, ale naznačují něco konkrétního, protože v přírodě neexistuje žádná rostlina, která by obsahovala složky, které slouží jako lék na všechny nemoci. Tato slova znamenají, že semena černého kmínu jsou lékem na jakoukoli nemoc, která se vyskytuje z vlhkosti.“
Abu Bakr ibn al-‘Arabi řekl: „Lékaři považují med za blíže k (názvu) ‚uzdravení z každé nemoci‘ než semena černého kmínu. Spolu s tím existují nemoci, při kterých pití medu snižuje stav pacienta. A je-li ve slovech „. který přináší lidem uzdravení“ (o medu, ze súry „Včely“, verš 68 – cca trans.) naznačena většina nemocí, pak když mluvíme o černém kmínu, je to ještě více. “
Ibn al-Qayyim, kéž se nad ním Alláh smiluje, řekl:
„Jeho slova: „Uzdravení z jakékoli nemoci kromě smrti“ jsou podobná slovům Alláha Všemohoucího:
تدمر كل شيء بأمر ربها
„Zničí vše na příkaz svého Pána“ (súra 46 „Duny“, verš 25), tedy vše, co může být zničeno“ (Zadul-ma’ad. sv. 4, str. 297).
Shaykh Abu Muhammad ibn Abi Jamra řekl: Někteří učenci hovořili o tomto hadísu a řekli, že obecná slova hadísu naznačují něco konkrétního a pro odpověď na to, co přesně se obrátili na (slova) lékařů a zkušených lidí. Není tajemstvím, že taková slova jsou mylná, protože pokud věříme lékařům, jejichž znalosti jsou ve většině případů založeny na zkušenostech a větší pravděpodobnosti, pak musíme věřit někomu, kdo nemluví z rozmaru tím, že uvěří jejich slovům (Fathu al- Bari, T. 10, str. 145).
Al-Karmani řekl: Existuje možnost, že hadís se týká všech nemocí a že semena černého kmínu mají lék na všechny nemoci, za předpokladu, že jsou smíchána s jinými přísadami. Je nutné vzít v úvahu, že hadís se vztahuje na všechny nemoci, protože přítomnost výjimky naznačuje, že (první) slova jsou obecná. Nejpravdivější Prorok řekl obecná slova, která pokrývají vše (nemoci), protože po nich existuje výjimka, což znamená, že jsme povinni to říkat (‘Umdatu-l-kari. Sv. 31. S. 301).
Tedy, slovy Proroka, všechny nemoci jsou implikovány a to je potvrzeno výjimkou „. kromě smrti“. Pokud by zde nebyl zamýšlen obecný význam, nebyla by taková výjimka vhodná. Vyloučení smrti naznačuje, že všechny nemoci kromě smrti mohou být vyléčeny konzumací semen černého kmínu, ale to je spojeno s absencí překážek pro uzdravení a splnění podmínek pro uzdravení.
Shaykh Ibn Taymiyyah, kéž se nad ním Alláh smiluje, řekl:
„Důvody samy o sobě nemusí nutně vést k tomu, co chcete. Déšť a setí semen nestačí pro růst rostlin. K tomu, pokud Alláh chce, je nutný dobrý vítr a absence překážek (růstu). Musí být přítomny všechny podmínky a nesmí tomu bránit žádné překážky, a to vše je z vůle a předurčení Alláha.
Také narození dítěte. Nerodí se jen pádem do lůna mužského semene. Kolik je případů, kdy semeno přistane, ale dítě se nenarodí? Povinnou podmínkou je vůle Alláha k narození dítěte, k otěhotnění ženy, k růstu plodu v jejím lůně, jakož i ke splnění dalších nezbytných podmínek pro vznik dítěte a nepřítomnost překážky tomu“ (Majmu’ul-Fataawa. Sv. 8 70).
Šejkh Ibn Baz, ať se nad ním Alláh smiluje, řekl:
Mnoha lidem nepomáhá žádný důvod: ani kouzla čtená z Koránu, ani jiná (léky), protože nejsou splněny všechny podmínky a existují nějaké překážky. Kdyby byl každý nemocný uzdraven pomocí kouzel nebo léků, pak by nikdo nikdy nezemřel. Uzdravení je však pouze v rukou Alláha; pokud si On přeje uzdravení (pro člověka), pak zmírní jeho příčiny, a pokud ne, pak příčiny již pacientovi nepomohou (Majmu’ fatawa Ibn Baz. Sv. 8. S. 61).
Ibn Hadžar (ať se s ním Alláh smiluje) zmínil, že způsob použití semen černého kmínu při léčbě se liší od jedné nemoci k druhé. Řekl:
Smyslem tvrzení, že semena černého kmínu jsou lék na každou nemoc, je, že se nepoužívají na každou nemoc sama o sobě. Ale někdy se možná používají pouze tato semena, někdy jsou semena obsažena v léku, někdy jsou rozdrcena na prášek a někdy ne. Snad někdy jsou přijímány ve formě jídla, někdy ve formě nápoje, někdy ve formě směsi šňupacího tabáku a někdy při aplikaci obvazu atd. (Fathu-l-Bari. Sv. 10. S. 144 ).
Tento rozdíl ve způsobech použití se k nám dostal od lidí, kteří experimenty, testy a svými znalostmi k takovým závěrům dospěli, nebo se stali známými z moderního lékařského výzkumu, který je založen i na zkušenostech a vlastnostech semen černého kmínu a jejich účinky na nemoci.
Od Khalida ibn Sa’da je hlášeno, že se vydali (na cestu) a byl s ním Ghalib ibn Abjar. Cestou onemocněl. Přiblížili jsme se k Medině a on byl stále nemocný. Pak ho navštívil Ibn Abi ‘Atiq a řekl nám: Měli byste použít tato černá semena. Vezměte pět nebo sedm semínek, rozdrťte je na prášek a pak mu to kápněte do nosu s kapkami oleje na tu a tu stranu. ‘Aisha mi řekla, že slyšela Proroka (pokoj a požehnání Alláha s ním) říkat: Opravdu, tato černá semena jsou lékem na jakoukoli nemoc kromě Sámů. Zeptal jsem se jí: Co je to Sami? Odpověděla: Toto je smrt (al-Bukhari č. 5687).
Není proto nic špatného mluvit o používání semen černého kmínu určitým způsobem. Způsob použití se bude lišit od jednoho onemocnění k druhému. Ovšem za předpokladu, že úspěch této metody bude potvrzen experimentálně nebo vědeckým výzkumem.
Pokud jde o podmínky, jako je čtení súry al-Ikhlas třikrát nebo vyslovení zvláštní modlitby při přijímání semen černého kmínu, tyto podmínky nemají žádný důkaz.
Pokud jde o skutečnost, že s každou bolestí pacient doufá, že zemře, je to v rozporu s příkazem Alláha Všemohoucího a Jeho posla, mír a požehnání Alláha s ním, o trpělivosti v protivenství a spokojenosti s předurčením.
Všemohoucí Alláh zkouší své služebníky, aby jim odpustil jejich hříchy a povznesl je. Bylo vyprávěno od Sa’da ibn Abi Waqqase, může být s ním Alláh spokojen, že řekl: Ó posle Alláha, kteří lidé jsou nejvíce zkoušeni? Odpověděl: Proroci, pak nejlepší lidé a pak nejlepší lidé. Člověk přijímá zkoušky podle stupně své víry. Pokud byl neochvějný v náboženství, jeho zkoušky přibývaly. Pokud se v jeho náboženství vyskytla slabost, pak byl testován podle stupně svého náboženství. A útrapy a neštěstí nepřestanou na otroka doléhat, dokud ho neopustí, aby kráčel po zemi bez hříchů (at-Tirmidhi č. 2398). At-Tirmidhi a al-Albani (Sahih al-Tirmidhi) řekli, že hadís je autentický.
Od Anase je hlášeno, ať je s ním Alláh spokojen, že Alláhův posel, ať mu Alláh žehná a dá mu mír, řekl: V žádném případě si nikdo z vás nepřeje smrt kvůli neštěstí, které ho potkalo. A pokud se to pro něj stane nevyhnutelným, ať řekne: “Ó Alláhu, zachovej mě naživu, dokud mi bude život lepší, a nech mě zemřít, bude-li pro mě lepší smrt!” /Alláhumma, ahyyi-ni ma kyanati-l-hayatu hairan li, wa tauaffa-ni isa kyanati-l-wafatu hairan li/“ (al-Bukhari č. 6351, muslim č. 2680).
An-Nawawi, kéž se nad ním Alláh smiluje, řekl:
Tento hadís jasně ukazuje na nežádoucí (makrooh) přát si smrt kvůli neštěstí: nemoci, chudobě, potížím s nepřítelem nebo jiným druhům protivenství v životě. Hadís také říká, že pokud se člověk bojí a již nemůže prokázat trpělivost ve zkoušce nemoci nebo jiné, pak ať řekne: „Ó Alláhu, udrž mě naživu, dokud pro mě nebude život lepší. “. Je však lepší být trpělivý a spokojit se s předurčením.
Měli byste být trpěliví ve všem, co Alláh předepsal. Podívejte se na úžasný výsledek – odpuštění hříchů a velké odměny, které na člověka čekají za trpělivost. Alláh řekl:
الصَّابِرُونَ أَجْرَهُمْ بِغَيْرِ حِسَابٍ
Těm, kteří jsou trpěliví, bude skutečně dána odměna zcela bez počítání (Súra 39 Zástupy, verš 10). Dlouhý život je pro věřícího dobrý, protože zvyšuje počet spravedlivých skutků.
Bylo vyprávěno z Abu Hurayrah, ať je s ním Alláh spokojen, aby mu Alláhův posel, ať mu Alláh požehnal a dal mu mír, řekl: Ať nikdo z vás netouží po smrti ani po ní nevolá, dokud na něj nepřijde. Skutečně, pokud člověk zemře, jeho skutky ustanou a skutečně, život věřícího mu nepřidá nic kromě dobra (muslimské č. 2682).
Další informace naleznete v odpovědi #71236.
Prosíme Alláha, aby vám dal uzdravení, úplné a dobré zdraví a prosperitu v tomto životě i v životě příštím!